Nabídka výstav
Výstavu zapůjčujeme za 30 Kč jeden panel. Panely jsou lehké, snadno přenosné, srolované v tubusu. Výstavu je možné si po dohodě vyzvednout v naší pražské kanceláři nebo vám ji zašleme poštou.
Pokud to pro vás bude výhodné, jednotlivé panely nebo i celou výstavu si z našeho webu můžete stáhnout v tiskové kvalitě ve formátu PDF. Panely jsou přizpůsobeny pro barevný tisk ve formátu A3. Chcete-li naši výstavu využít pro výuku ve Vaší škole nebo k jiným vzdělávacím účelům, můžete si vyrobit vlastní kopii. Budeme rádi, když nás budete o využití naší výstavy informovat.
Výstava Chraňme aleje - pro zachování typického rázu české krajiny
Krajina bez alejí by byla jako obraz bez rámu. Jak vznikly aleje? Jsou něčím užitečné? Představují stromy kolem silnic problém? Jak aleje chránit? Aleje jako inspirace umělců... Podívejte se na výstavu, vyplňte soutěžní kvíz na konci a hrajte o zajímavé ceny. Výstava přibližuje fenomén alejí, jež patří k evropskému kulturnímu a přírodnímu dědictví. Dvanáct panelů přibližuje zajímavosti z historie i současnosti, ukazují některé z nejkrásnějších českých a moravských alejí a přibližují moderní přístupy k ochraně a obnově alejí v zahraničí. Dozvíte se zde o historii našich alejí, o tom, jak aleje inspirovaly mnohé umělce, jak a proč bychom měli aleje chránit, nebo s jakými alejemi se můžeme setkat na Olomoucku, Vysočině či Zlínsku.
 |
Historie alejí v Evropě a v ČeskuJiž ve starém Římě architekt Vitruvio přímo doporučoval vysazování řad stromů k promenádám a na veřejných prostranstvích, lemovány byly i významné cesty a silnice. Aleje jsou svědectvím promyšleného komponování krajiny s naplněním estetickým ambic dřívějších společenských elit – šlechty a církve, ale i šetrného přístupu venkovského lidu ke krajině. Historie alejí začíná u pěšin existujících od nepaměti. K rozvoji sítě cest mezi vesnicemi a panstvími dochází během středověké kolonizace.
|
 |
Historie alejí - aleje v současnostiOd národní hrdosti a okrašlovacích spolků, přes pěstování ovoce až po kácení alejí podél cest.
|
 |
Funkce alejíZejména pokud se krajinou pohybujeme pěšky nebo na kole, oceníme estetické působení alejí i jejich příjemný stín. Stromy podél cest také poskytují domov živočichům. Italský architekt Andrea Palladio (1508 – 1580) ve své třetí knize o architektuře píše: „ A jako se ve městech dosahuje krásy cest krásnými stavbami, zvyšuje se venku jejich ozdobnost stromy, které zasázeny s obou jejich stran, obveselují naše duše zelení a stínem jim činí nejvyšší pohodlí.“
|
 |
Proč se kácejí aleje?V roce 2007 došlo k dramatické změně přístupu k alejím: správy silnic začaly plošně kácet zdravé stromy. Během zimy jich padly stovky po celé republice. Vlivem mírné zimy silničáři ušetřili peníze a rozhodli se za ně kácet. Stejná situace se opakovala v zimě 2008. Oficiálně uvádějí silničáři jako hlavní důvod pro kácení nebezpečnost alejí. Tvrdí, že mohou za tragické dopravní nehody. Z policejních statistik ale vyplývá, že hlavními příčinami nehod jsou chyby řidičů.
|
 |
Strom není nepřítelBezpečnost silničního provozu a zachování alejí nejsou dva protichůdné cíle. Je možné dosáhnout obou současně a ještě udržet naši krajinu krásnou. Pro zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích lemovaných alejemi je možné přistoupit k řadě technických opatření. Při dobré péči stromy neohrožují řidiče, ale mohou jim usnadnit orientaci na silnici. Naopak nešetrné provádění údržby silnice může stromům zkrátit život.
|
 |
Aleje v umění a lidové tvořivostiUmělci hledali odedávna inspiraci v přírodě. Mnohé z nich inspirovala při vytváření nesmrtelných děl také krása a majestátnost stromů či alejí. Linie stromů a jejich stáří se staly vděčným námětem mnoha obrazů, ale také básní, lidových písní či pověstí. Pro další generace tak zůstaly zachovány na obrazech či v příbězích i aleje, které již dnes neexistují. Mohou být připomínkou starých časů, kdy majestátní stromořadí byla jednou z nejvýraznějších dominant evropské krajiny.
|
 |
Rozmanitost alejíNázev „alej“ je odvozen od francouzského: aller - jíti, od toho pak allée – cesta. V češtině se pro jednu řadu stromů používá výraz „stromořadí“. Jsou-li řady stromů dvě či více, mluvíme o aleji. Každá alej je jiná – každý druh stromů má svůj charakteristický vzhled, korunu, každý jinak propouští a rozptyluje světlo, vytváří specifickou atmosféru a každý jinak působí v krajině. V České republice najdeme asi nejvíce alejí ovocných, časté jsou i lipové či dubové.
|
 |
Aleje Olomouckého krajeZatímco na severu dominuje Olomouckému kraji masív Jeseníků, v jižní části převládají nížiny. V rozlehlých polích jsou aleje často jedinou dominantou krajiny a útočištěm zvířat. V Olomouckém kraji je registrováno 5 alejí jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny (Jeseník – Alej nářků u Alšova, Hanušovice – stromořadí ke hřbitovu, Zábřeh na Moravě – alej u rybníka Brasák, Luběnice – hrušňová alej, Samotišky – alej k bazilice). Navržena je ochrana aleje lip k Helfštýnu a aleje ve Velkých Kuněticích. V obcích Branná, Loučná nad Desnou, Příkazy, Náměšť na Hané, Horní Štěpánov, Skřípov a Konice bylo vyhlášeno celkem 7 památných stromořadí.
|
 |
Aleje VysočinyNa našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Na Vysočině roste památných alejí 35 - větší – větší počet má už jen Středočeský kraj, a to 38. Vysočina je se svou zachovalou přírodou Českomoravské vrchoviny skutečným „krajem alejí“ – významných stromořadí zde najdeme hned 70. Nejvíce jich mají okresy Třebíč a Jihlava (po 12). Krajská správa údržby silnic se stará o 7 tisíc kilometrů komunikací lemovaných alejemi. Nejstarším stromem na Vysočině a zároveň i v celé republice je tis v obci Vilémovice, starý asi dva tisíce let.
|
 |
Aleje Zlínského krajeVelká část Zlínského kraje je hornatá, kraj má však i úrodné nížiny – Hanou a Slovácko. K přirozeným vlastnostem zdejších obyvatel patří silné vztahy ke krajině a půdě. Na území Zlínského kraje je vyhlášeno 194 památných stromů a 41 skupin (celkem se jedná o 1 639 jedinců). Počty zahrnují i památné stromy na území chráněných krajinných oblastí Bílé Karpaty a Beskydy. Největší obvod kmene (9 metrů) má torzo Ctiborova dubu u obce Střílky. Dalšími rekordmany jsou Kobzova lípa u Francovy Lhoty a jilm v Hošticích (740 cm), a topol u Volenkova (690 cm).
|
 |
Chráníme aleje pro budoucnostAleje jsou dědictvím české krajiny po našich předcích. Stejně jako chráníme staré budovy a kulturní památky, stojí za to chránit pro další generace i historická stromořadí. Ve své kampani „Zachraňme stromy“ prosazuje Arnika spolu s ochranou zdravých stromů před kácením také nové výsadby stromů a zakládání alejí. Navrhujeme změny zákonů tak, aby stromy lépe chránily. Každý rok řešíme desítky případů a pomáháme lidem, kteří se na nás obracejí. Vydáváme publikace a vzděláváme úředníky.
|
 |
Obnova alejíPřestože v uplynulých desetiletích řada historických alejí zanikla a jiné byly vykáceny, jejich návrat do krajiny zdaleka není nepředstavitelný. „Postav dům, zasaď strom, zploď syna,“ praví staré životní moudro. Nabádá, abychom po sobě zanechali odkaz dalším generacím. Zatímco u komunikací I. třídy je výsadba alejí vzhledem k intenzitě automobilového provozu problematická, podél silnic II. a III. třídy i polních cest mají stromy své místo i dnes.
|
 |
Moravskoslezský krajMoravskoslezský kraj je zemí kontrastů: zalesněné Beskydy na východě, krajina polí a rybníků v Poodří či na Opavsku, střídání lesů, polí a luk v Nízkém Jeseníku, drsný kraj Hrubého Jeseníku, či industriální Ostravská pánev.
|
 |
Alej rokuAlej roku je tradiční internetová anketa, která hledá taková stromořadí, která jsou nejen krásná, ale pojí se s nimi i silný příběh.
|
