Aleje Vysočiny

Zelená krása Třešťska

Aleje podél silnic a polních cest patří k Třešti stejně jako známé betlémy. S jejich sázením začal pravděpodobně baron Leopold Wenzel von Sternbach. Rod Sternbachů vlastnil třešťské panství od roku 1844. Tehdy byly opraveny cesty a podél nich vysázeny aleje. U zámku založili anglický park. Ten obklopuje ze všech stran zámeckou budovu, vynikají v něm mohutné stromy. Významná je dubová alej vedoucí z parku do polí.

V lese pod Špičákem stojí v místě, kde se schází pět cest, kamenný obelisk. Z Třeště sem přichází cesta lemovaná památnou alejí dlouhou 1,5 kilometru, v níž roste 179 dubů starých 180 let. Počátkem minulého století se z Třeště pořádaly výlety s hudbou alejí ke starému buku, který je dnes památný. Pětikilometrová lipová alej vede z Třeště do Čenkova a Růžené. Měla být celá vykácena při opravě vozovky; naštěstí se tomu podařilo zabránit.

Žižkovo pole

Jedna z nejzachovalejších alejí na Vysočině se nachází mezi obcemi Dobrá, Žižkovo pole a Macourov. Je významnou krajinou dominantou Přibyslavska a dokladem pozitivní tvůrčí schopnosti našich předků začlenit šetrným způsobem cestu do okolní krajiny. Navazuje na okrasnou zahradu v okolí Žižkovy mohyly, postavené v roce 1874 podle návrhu Antonína Wiehla na místě údajného úmrtí Jana Žižky. Ve stejné době byla zřejmě založena i alej.

Převážně lipová alej je překvapivě kompaktní a téměř bez mezer. Kromě asi osmdesátiletých lip jsou zde zastoupeny také javor mléč, bříza bělokorá, jasan, vrba jíva a jeřáb ptačí. Stromy dosahují výšky mezi 15 a 20 metry. Výjimkou nejsou stromy s obvodem kmene i 300 cm. Dne 3. listopadu 2009 Krajský úřad kraje Vysočina po dlouhém a složitém procesu rozhodl o zpamátnění aleje mezi Žižkovým Polem a Přibyslaví. Krajský úřad prohlásil celkem 274 z celkového počtu 306 stromů v aleji za památné a chráněné zákonem o ochraně přírody.

Buková Haugwitzova alej

Překrásná alej lemuje příjezdovou cestu k loveckému zámečku zvanému Heinrichslust (Jindřichovo zátiší), který nechal postavit v letech 1829 až 1830 Jindřich Vilém Haugwitz. Rod Haugwitzů působil v těchto letech na panství v Náměšti nad Oslavou a byl proslulý svou láskou k hudbě. Zámeček s komplexem pro hosty a služebnictvo se nachází asi 3,5 km severně od hráze jezera Dalešice.

Alej je dlouhá 900 metrů a tvoří ji převážně buky lesní, jejichž stáří se blíží ke dvěma stům let. Nejstarší buk u zámečku je starý 250 let. Příjezdovou cestu je lemuje celkem 153 stromů. Vedle 141 buků v aleji roste také 7 lip, 2 duby a 3 javory. V okolí se nacházejí rozsáhlé bukové lesy místy pralesovitého charakteru. Alejí lze dojít z Vlčího kopce, kde stojí zámeček, k místní rozhledně zvané Babylon.

Lipová alej v Nové Říši

Obec Nová Říše je známa hlavně svým premonstrátským klášterem s kostelem sv. Petra a Pavla a také tím, že v obci dlouhou dobu žil známý básník Otokar Březina. K dominantám Nové říše všakneodmyslitelně patří také památná lipová alej, která lemuje příjezdovou komunikaci na místní hřbitov. Najdeme zde dva druhy lípy - lípu srdčitou (Tilia cordata), 33 stromů a lípu velkolistou (Tilia platyphylla), 9 stromů. Stodvacetileté stromy místy dosahují výšky až 32 metrů  s obvodem kmene až 389cm.

Kališťská alej

Kališťská alej byla vysazena v roce 1908 a je tvořena převážně modříny evropskými (Larix decidua) v současnosti v počtu 292 modřínů. Alej tvoří dominantu okolí Počátek a je významným refugiem ptactva. Celková délka aleje je 2430 m a v roce 2002 - 2003 bylo zástupci České lesnické společnosti potvrzeno, že se jedná o nejdelší modřínovou alej  (rostoucí mimo les) tvořenou vzrostlými stromy v České republice. Tato alej je spojnicí mezi Počátkami a obcí Kaliště a vede přes rozmezí Čech a Moravy. Na vrcholu Strážného kopce, přes který vede, je evropské rozvodí Dunaj – Labe. Nově zbudovaná cyklostezka vede okolo přírodní rezervace "V Lisovech" (tato rezervace je zařazena do Natury 2000).

Kališťskou alej využívají lidé hlavně k procházkám a k odpočinku, také proto, že z vrcholu je nejlepší výhled na město Počátky. Alej dále tvoří jedinci jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a břízy bělokoré (Betula pendula). Obvod modřínů je od 220-260cm, výška 25-30m. Alej byla vyhlášena jako významný krajinný prvek úsekem ŽP MěÚ Počátky v roce 1997 . V roce 2008 tudy prošel orkán Emma a pokácel 34 modřínů, které byly městem Počátky hned dosázeny. Místní odbor životního prostředí ve spolupráci s AOPK ČR a ekologickým kroužkem se snaží osazovat staré úvozové cesty okolo Počátek původními druhy stromů.

Valchovská alej

Valchovská alej je významná hned z několika důvodů. Alej zde vysadili místní soukeníci kvůli příchodu k rybníku Valcha, kde dříve modřili sukno pro armádu. Také proto je alej součástí historicko-přírodovědné naučné stezky nazvané "Cestou starých soukenických mistrů Počáteckých".

Alej je pro Počátky významná také svým stářím, protože nejstarší stromy zde rostou již 200 let. V aleji dlouhé 1 kilometr najdeme lípu srdčitou (Tilia cordata) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v počtu 170 kusů s obvodem stromů 220-350cm. Jako významný krajinný prvek byla vyhlášena v roce 1996.

Alej Lipky u Telče

Počet stromů v aleji dosahuje skoro čtyř set, čímž se řadí mezi aleje s největším počtem stromů v republice. U zámecké zahrady začíná lipová alej, která vede k přírodní rezervaci Luh u Telče.

Stáří stromů je různé, protože lípy byly průběžně dosazovány. Zajímavostí je, že v této lipové aleji najdeme i čtyři duby, které zde vyrostly samovolně. Konkrétně zde jsou tři druhy stromů lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphylla) a dub letní (Quercus robur). Celkem je zde 378 stromů s obvodem 70–300cm a výškou až 25m.

Alej k Mirošovu

Památná alej, která je složena většinou z bříz, je významná hlavně svým umístěním v krajině, ale také souvislou délkou 600 m. Nachází se za sjezdem ze státní silnice na Jihlavu a dříve pravděpodobně sloužila jako příjezdová cesta k zámku, který zde stál do roku 1986. Hned za odbočkou se naskytne pohled na stromořadí, které vyznačuje cestu k obci Mirošov.

V Mirošovské aleji najdeme duby letní, břízy bělokoré, lípy velkolisté, jírovce maďaly a topoly bílé. Celkem 171 stromů s obvodem kmene 200–350cm, výška 15–18m. Stáří stromů je různé.

Plandry

Alej vedoucí  ke kapli sv. Jana Nepomuckého nad obcí Plandry čítá 26 lip. Tyto stromy rozhodně zasluhují ochranu a péči, jelikož u této cesty rostou již více než 200 let.Majestátní stromy mají v průměru až 480 cm. Alej se stala památnou v roce 1990. Poutní areál s kaplí zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému byl dokončen v roce 1739. Podle pověsti se traduje, že byl založen jako připomenutí zázračného zachránění syna z panství rodu Dobrzenských.

Tato pověst vypráví o synovi majitele panství. Tento mladý šlechtic v mládí rád pozoroval čápy a jednoho z nich si ochočil.  Později se mladý šlechtic dostal do zajetí a stal se otrokem. Jednou při práci na plantážích otrokům nad hlavami zakroužili čápi a mezi nimi byl i onen čáp, který mladého zajatce poznal. Ten mu na nohu připevnil cedulku se zprávou. Čáp se vrátil do Čech a na panství si brzy všimli, že čáp má něco připevněné na noze. Tak se prý dozvěděli, kde se dávno ztracený syn nachází a vykoupili ho.