Obnova alejí ve starém Neředíně se zapojením místní komunity
Tento příklad výsadby alejí ve starém Neředíně, místní části Olomouce, může ilustrovat, jak lze do obnovy krajiny a alejí zapojit nejen místní komunitu, ale také využít pozemky, které nemají jiného využití. Výsadba a obnova alejí zde proběhla v rámci projektů blízkých myšlence obnovy venkova a obnovy starých zvyků, které se začaly realizovat ve starém Neředíně kolem roku 2000. Důležitým podnětem pro výsadbu byl fakt, že ovocné aleje v krajině ubývají a stejně tak ubývá i místo pro další výsadby. Řešením se však ukázaly být staré polní cesty, dnes již zaniklé. Ty byly z části obecním majetkem a tam, kde části pozemků vhodných pro výsadbu aleje byly v majetku pozemkového fondu, se podařilo přesvědčit magistrát města Olomouc, aby nechal tyto pozemky na sebe převést, neboť tento převod je bezúplatný.
Na konci roku 2003 komise městské části iniciovala výsadbu vysokokmenných třešní kolem staré polní cesty u kříže. Do obnovy venkovské krajiny se zde efektivně podařilo zapojit mládež. Podle osvědčeného vzoru z jiné obce byla samotná výsadba nabídnuta dětem z blízké základní školy. Nejen že škola překvapivě po nabídce velice rychle sáhla a v den výsadby na místo přišel obrovský houf dětí ve věku cca 7 – 14 let vyzbrojených nářadím různé velikosti, ale největším překvapením bylo, že všechny děti bez výjimky práce velice zaujala a bavila až do vysazení posledního stromku. Je málo pravděpodobné, že tyto děti budou chodit třešně lámat. Spíše v nich budou mít po celý život obohacující vzpomínku na dětství a budou mít k těmto stromům osobní vztah.
Do dnešních dnů je každoročně alej dosazována, u kříže byla vysazena dominantní lípa akcentující tento vyjímečný prostor. Na přelomu let 2005-2006 se podařilo třešňovou alejí proložit nový povrch pohodlné polní cesty, takže se po letech opět začala využívat ve své původní trase ke kříži.
Jedním z neředínských lákadel a pozoruhodností je i prastará alej vykotlaných košařských vrb, která ústí z návsi do polí. Přestárlé stromy však obzvlášť v posledních letech rychle vymírají a rozpadají se, takže z aleje zbývalo čím dál menší torzo. Bylo tedy velmi vhodné alej co nejdřív dosadit stejným druhem stromu, aby byl zajištěn kontinuální vývoj stromořadí dříve, než v něm vymře poslední jedinec. Finance poskytl program Nadace Partnerství. Zbytek projektu dofinancoval Magistrát města Olomouce jako jeden z účastníků. Vlastní výsadbu nových vrb na místa jejich předchůdců opět s radostí a nadšením zabezpečili žáci – tentokrát 1. stupně místní školy v Neředíně. Technickou stránku výsadby zabezpečila olomoucká zahradnická firma, informační ceduli zdarma vyrobili neředínští podnikatelé, ilustraci na ni ochotně poskytl kreslíř Vladimír Renčín. Žádost o projekt podpořilo také místní občanské sdružení Zdravý život, olomoucká skupina Hnutí Duha a olomoucká Základní umělecká škola, která před výsadbou zařadila do několika svých předmětů a technik téma „vrby“.
Všeobecně pozitivně vnímané výsadby a obnovy drobných krajinných prvků v Neředíně vyvolávaly a vyvolávají další nápady, takže na podzim roku 2005 se začalo pracovat na znovuvytyčené trase další zaniklé cesty, která dnes směřuje od starého Neředína k olomouckému sídlišti. Na cestu, která byla prakticky přes 50 let zaorána, lidé z většiny zapoměli, a tak zde byly obavy, zda bude její trasa pro někoho zajímavá a hlavně, zda se bude cesta používat.
Po vzoru předchozích zkušeností se zorganizovala výsadba stromů podél kolíky vytyčené spojnice. Na výsadbu byly použity moruše, kdysi oblíbené, dnes však jen sporadicky vysazované stromy. Nejzajímavější poznatek „akce moruše“ byl fakt, že aniž by byla vybudována nějaká hmotná cesta, samotná existence řady stromů v poli způsobila, že lidé kolem ní začali (snad ze zvědavosti) chodit a cestu tak sami začali spontánně tvořit, aniž by třeba věděli proč.
Na výše popsaných aktivitách je vidět významný prvek, který s sebou přinášejí – seznamují a sbližují lidi a napomáhají obnově krajiny.
Ing. Vilém Švec
