Aleje potřebují přátele

Lobby pro stromy u silnic

Nadšení pro aleje se neobejde bez konfliktů. Automobilová lobby zdůrazňuje nehodovost v alejích a prosazuje silnice bez stromů. Ale aleje patří ke kulturní krajině. Jak najít aktivní přátele alejí? Jak vytvořit efektivní lobby pro zachování kulturní rajiny? Zkušenosti Svazu pro životní prostředí a ochranu přírody Německa BUND ukazují, že se velmi osvědčují občanské aktivity a jejich podpora. Je důležité, aby se lidé dozvěděli informace dějinách a funkci alejí. Cenné jsou informace z kartoték a sbírek dat o alejích. Díky tomu budou moci lidé lépe porozumět ekologické a krajinně-estetické hodnotě alejí a smyslu zákonné ochrany.

Neustálá veřejná práce BUNDu a aktuální mediální příspěvky k lokálním tématům ochrany alejí vytvořily základ pro diskusi o hodnotě krajiny s alejemi a jejím zachování pro budoucnost. V Braniborsku byla v r. 2000 založena ochranná společnost „Braniborské aleje“. V září 2002 byla na silnici mezi městy Schwerin a Gadebusch vysázena nová alej. První stromy tehdy společně vysadili tehdejší spolkový ministr životního prostředí a ministr životního prostředí pro Meklenbursko – Horní Pomořansko.

Ochrana alejí je však spíše záležitostí aktivních občanů než prominentů. Mnoho alejí je starších než 80 let – byly tu po generace. Mnoho lidí s nimi spojuje svůj pocit domova a starost o jejich zachování je tedy osobní záležitostí. Právě emoce stojí často za angažovaností. I lidé, kteří se dříve o ochranu přírody nezajímali, se nyní obracejí na úřady a svazy. Svaz pro životní prostředí funguje jako prostředník mezi občany a úřady. Ale i když je tu spontánní zaujetí pro aleje, stromy nemají vždy vyhráno. Často nastávají problémy s neodbornými zásahy do korun stromů nebo jeho kořenového systému, se solením silnic, nedostatečným ošetřením starých stromů či konkurenčními plány výstavby silnic.

Patroni alejí

Patroni alejí se spolu s partnerskými spolky a příslušnými úřady snaží vybudovat silný a trvalý vztah lidí k alejím v daném místě. Smyslem „patronství alejí“ je od počátku podpora nové výsadby alejí a následná péče o ně prostřednictvím „pozorných očí“. Patroni mají pomoci posílit ztotožnění lidí s tím, že aleje jsou kulturním statkem. Střeží, jak stromy v alejích prospívají. Mladé stromy totiž často strádají v důsledku okusu způsobeného zvěří a nedostatkem vody v suchých obdobích. Naklonění stromu po bouřce nebo škody způsobené nárazem vedou často k odumření stromu. Společně s organizací BUND se patroni alejí starají o včasnou péči o nemocné mladé stromy. Pořizují evidenční listy, pořádají fotosoutěže a soutěže v malování, nabízejí diskuse na téma „strom“ nebo sdílení osobních zkušeností.

V Braniborsku se v r. 2000 staralo o „své“ aleje přes 60 patronů – jednotlivých osob, skupin a spolků. V roce 2005 tak například mohla být díky včasnému zásahu zachráněna alej kulovitých javorů v Eisenhüttenstadtu . Javory jsou ve městech důležité pro hnízdění zpěvných ptáků. Široké koruny malých stromů působily ale problémy v prostoru silnice a alej měla být vykácena. Patroni alejí se s podporou BUNDu obrátili na starostu a média a podařilo se kácení zabránit pomocí jednoduchého ořezu stromů.

Na podzim 2004 převzala dětská eko-skupina „Apis“ v Angermünde patronství nad alejí mladých stromů u silnice B2. V rámci projektu děti vytvořily informační tabuli pro řidiče, přičemž i samy zjístily o stromech mnoho informací. Dvakrát ročně aktualizují evidenční list a dokumentují alej prostřednictvím fotografií. Žáci se také zúčastnili fotosoutěže vyhlášené společností pro ochranu „Braniborských alejí“ a získali zvláštní cenu za fotoseriál. Aktivity dětské eko-skupiny způsobily, že silniční správa nyní více sleduje mladé stromy. Případné škody tak mohou být včas odhaleny, nahlášeny a odstraněny. Pomocí informační tabule jsou řidiči informováni, o alej je postaráno v rámci patronství a díky lokálním médiím je tato informace známa v celém regionu.

V Meklenbursku – Horním Pomořansku bylo od r. 1998 potvrzeno 21 patronství alejí, v nichž se o ochranu a péči o „své aleje“ stará okolo 200 lidí. Nejčastěji jsou to skupiny mladých lidí ze škol a učilišť nebo obyvatelé místních obcí, kdo přebírá patronství nad nově vysazenými alejemi. Na projektu spolupracují také soukromé firmy, hotely nebo skupiny seniorů.

V roce 1999 byla v meklenburském městě Plüschow vysazena nová alej podél silnice k tamnímu mlýnu. Jejími patrony jsou umělci i místní mládež. Náklady byly pokryty z fondu alejí  Meklenburska – Horního Pomořanska.

Patronství pro velké, staré aleje vznikají často v momentě, kdy těmto alejím hrozí nebezpečí. V r. 1999 vzniklo ve Schwerinu patronství pro alej, která je unikátní v celé střední Evropě. Tvoři ji dvousetleté modříny, které měly být pokáceny kvůli stavbě obchvatu města. Díky společnému zásahu BUNDu a místních občanů se podařilo najít kompromis a patroni aleje zde dodnes každoročně pořádají Modřínovou slavnost.

Na Rujáně převzala Reha-Klinik v Garzu spolu s cestovní kanceláří AMEROPA patronství nad alejí krymských lip podél silnice L29 mezi městy Garz a Kasnevitz. Je to důležitá lázeňská cesta, která vede k dálnici B96. Je zde spousta zatáček a maximální povolená rychlost 80 km/h. Místo normalizovaného ořezaného průjezdného profilu jsou tady červenobílé značky a zrcadla na stromech. Každoročně v říjnu se patroni aleje spolu s BUNDem účastní rujánského cyklistického závodu „Tour d‘Allee“. Jezdí jej i špičkoví sportovci jako Jens Voigt nebo Uwe Ampler a přátelé alejí je doprovázejí ve „své“ aleji mezi  městky Garz a Binz.

Všechny aleje jsou v „napěťovém poli“ mezi požadavky dopravy a zájmy na ochranu přírody, stejně jako mezi požadavky zemědělství a turistiky. Patroni alejí se společně s BUNDem a příslušnými úřady pokoušejí různými způsoby najít řešení přátelské ke stromům a zasazují se tak o důležitý občanský přínos pro budoucnost alejí.