Aleje a zemědělství

Silniční stromořadí jsou fenoménem zejména zemědělské krajiny. To sebou ovšem nese další tlak na aleje a jejich obhospodařování. I tam, kde správci silnic přistupují k doprovodné zeleni pozitivně a sami iniciují ošetřování a výsadbu stromořadí kolem cest, se setkáváme s poškozováním stromů ze strany některých zemědělců, kteří ve snaze maximálního ekonomického zisku ze zemědělského pozemku ořou často příliš těsně ke stromům. Stejně tak orba až k příkopům cest znemožňuje výsadbu stromořadí.

   Poškození kořenů orbo (Foto:    Michal Valečík)   Omezený prostor pro     stromy – dřeviny trpí       suchem. (Foto: Michal     Valečík)K mnoha nešetrným ořezům bohužel  přispívala také dřívější  zemědělská dotační politika EU, kdy bylydotace přidělovány na základě rozlohy zemědělsky obhospodařované půdy vyplývající ze satelitního snímkování. Tím byli zemědělci motivováni k maximální rozloze zorané půdy a docházelo k nešetrnému ořezu korun dřevin nad zemědělskou půdou, poškození kořenů orbou a blokování výsadby stromořadí. Částečný podíl na tomto jednání zemědělců má také neinformovanost v oblasti funkcí dřevin. Dřeviny na okraji zemědělského pozemku plní řadu důležitých funkcí pro zlepšení kvality a stability zemědělské půdy – zvyšují podíl edafonu v půdě i její porozitu, brání půdní erozi a dlouhodobě tím zvyšují také výnosy. U silničních stromořadí navíc částečně filtrují škodliviny z dopravy, které se dostávají do zemědělských produktů. Celkový efekt přítomnosti dřevin na okraji zemědělských ploch jednoznačně převáží nad krátkodobou maximalizací zisku orbou na úkor alejí.

Dotační politika

K mnoha nešetrným ořezům bohužel přispívala také dřívější zemědělská dotační politika EU, kdy byly dotace přidělovány na základě rozlohy zemědělsky obhospodařované půdy vyplývající ze satelitního snímkování. Tím byli zemědělci motivováni k maximální rozloze zorané půdy a docházelo k nešetrnému ořezu korun dřevin nad zemědělskou půdou, poškození kořenů orbou a blokování výsadby stromořadí.

Novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, zavedla s účinností od listopadu 2009 evidenci krajinných prvků, která má následně umožnit získání podpory na plochu vnitřních krajinných prvků. Související nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů definuje tyto druhy krajinných prvků, které lze vyhradit jako plochu v ekologickém zájmu:

1. mez,

2. terasa,

3. travnatá údolnice,

4. skupina dřevin,

5. stromořadí,

6. solitérní dřevina a

7. příkop

Zákon o zemědělství definuje obecně krajinný prvek v § 3aa odst. 4 jako „prvek, který představuje souvislou plochu i zemědělsky neobhospodařované půdy plnící
mimoprodukční funkci zemědělství, popřípadě jiný útvar, který je součástí zemědělsky obhospodařované půdy nebo k ní bezprostředně přiléhá, a který je druhem ekologicky významných prvků podle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. Tuto definici tudíž splňují aleje - stromořadí sousedící se zemědělskou půdou.

K 1. 2. 2015 byly zaevidovány následující krajinné prvky:

Dotace na tzv. ozelenění neboli greening (nová pravidla od 1. ledna 2015)

Zavedení greeningových pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Greening obsahuje tři základní složky, z nichž jednou jsou plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA - ecological focus area). Podmínkou greeningu je vyčlenění ploch EFA, kterými jsou právě krajinné prvky uvedené výše. Cílem vyčlenění těchto ploch je především zachování a zlepšení biologické rozmanitosti při zemědělském hospodaření.

Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako plochu v ekologickém zájmu - EFA.

Informování zemědělců

Úspěšnost ochrany krajinných prvků bude pochopitelně záviset na úspěšnosti čerpání dotací na ně samotnými zemědělci. To se tudíž neobejde bez dostatečné informační kampaně Ministerstva zemědělství, a to jak o novém trendu dotační politiky tak o významu a funkcích silničních stromořadí. Informování zemědělců je nyní zvlášť důležité, protože stále ještě nedošlo k zaevidování všech stromořadí a dalších prvků, ale dotace na většinu ploch, kde se prvky nacházejí je velice pravděpodobná, a to už pro tento rok.

Význam stromů v zemědělské krajině

Stromy v zemědělské krajině, ať už samostatně stojící, skupiny, remízky, či zformované v aleje, mají řadu funkcí, od estetické přes antierozní až po ekologickou, významných jak pro rostliny a živočichy, tak i pro člověka.

Všechny tyto funkce stromů slouží všem zainteresovaným stranám. Na stromech mohou například ptáci odpočívat, hnízdit i z nich vyhledávat a lovit svou kořist (hmyzí škůdce, hlodavce apod.) a vlastník pole má tak zcela zdarma zajištěnou biologickou ochranu své úrody. Možnost využití stromů v krajině je pro ptáky až životně důležitá. V dnešní kulturní krajině pro ně není dostatek míst k odpočinku, usedají pak např. na sloupy elektrického vedení, na nichž může snadno dojít k jejich úrazu či usmrcení. Odhaduje se, že jen v ČR za rok na sloupech a drátech elektrického vedení zahyne nebo se zraní až několik desítek tisíc ptáků! Dopřejme jim tedy v krajině možnost usednout na bezpečnější místa.

Stromy, které na sebe navazují ve stromořadích, fungují jako velmi účinný a využívaný biokoridor pro řadu druhů živočichů. Mnoho, zvláště menších živočichů (od ptáků až po hmyz), nerado překonává dlouhé vzdálenosti (např. právě dlouhé lány polí), kde se nemají možnost okamžitě ukrýt před predátorem a přemisťují se raději kratšími přelety mezi stromy. Výsadbou stromořadí tak nasměrujete hmyzožravé ptáky i dravce přímo tam, kde jsou nejvíce potřeba a kde se mají se škůdci vypořádat.

Jednou z nejpodstatnějších funkcí stromů v krajině je jejich schopnost zabránit erozi půdy, která je v současné době jednou z velkých hrozeb pro zemědělskou krajinu. Stromy také zadržují v místě vodu a udržují tak stabilní vodní režim a mikroklimatické podmínky. V lokalitách bez stromů dochází k velkým teplotním výkyvům, zvyšuje se větrná eroze a vodní režim je díky odvodu vody z krajiny narušen, což může mít alarmující důsledky ve snižování výnosů zemědělských plodin i v jejich kvalitě.